Na hovno den, půlrok, život . . .

2. února 2008 v 18:17 | MW |  básně
Na hovno den, půlrok, život . . .
-
Píšu ti zdrcen, nemajíc slova, jak jenom vyjádřit tenhleten stav.
Bouřím se, zmatkuji, zkoušíc vše znova, jak rád bych zas slyšel, zítra se stav.
-
Ta neschopnost vyjádřit, co všechno teď cítím,
Často těžko pochopit, pro unikám, mizím.
-
Tak co se to děje ? Normální věc.
Kluk přišel o holku. Normální ? KEC !!!
-
Nic není normální, kdo tohle vymyslel ?
Každý jsme jiný, nenormál. To jsem si promyslel!
-
Proto všem "normálům" do hlavy tluču,
Debile normální, udělej trochu hluku.
-
O to se snažím, udělat bordel, hluk,
Jako ten řev, když je v bráně puk.
-
Sám jsem jen ubožák, co jen přemýšlí a kecá,
Ale když dojde na věc, tak jen klopýtá, heká.
-
Nebýt jen zvědav, jak všechno skončí, tenhleten svět,
Bez mrknutí oka, ukončil bych svůj zjev.
-
Proč si mám myslet, že všechno se zlepší,
Když štěstí utíká, kdykoliv mě zmerčí.
-
Naději mám, tak proč hned hynout,
Nechám se unášet, nechám svět plynout.
-
5.3.2006
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.